NEŽ VYRAZÍTE FOTIT I. – MÍSTO

Fotografování je skloubení techniky s uměním a kreativitou. K pořízení opravdu kvalitních snímků potřebujete jak perfektně ovládat svůj fotoaparát, tak mít cit pro kompozici, barvy a světlo. Obojímu se dá do velké míry naučit.

Pokud ale chcete fotografovat krajinky a exteriéry obecně, je potřeba být také ve správný čas na správném místě. Mnozí z nás absolvovali spoustu výletů za krásnými fotkami, z nichž se vraceli s prázdnou, respektive leda s čistě dokumentačními snímky, nehodnými jakékoli prezentace. Jaké okolnosti nám překazily dovézt si domů skvělé fotky?

Kde, kdy, co

V tomto podnadpisu jsou 3 zásadní tázavé příslovce, jež je třeba mít zodpovězeny, než se vydáte fotit. Přestože téměř každá krajina (s výjimkou těch člověkem kompletně přeměněných a zničených) v sobě automaticky má prvek krásy, je třeba si přiznat, že některé části krajiny jsou více oku lahodící a zkrátka esteticky příjemnější, vyváženější, barevnější apod. Pokud jsou velmi zajímavé podmínky, dá se alespoň trochu zajímavá fotka pořídit téměř kdekoli. Některá místa jsou v běžných podmínkách fádní a nezajímavá a teprve mlha, dramatické mraky apod. scénu okoření a dají jí punc zajímavosti.

Jiná místa jsou pak na podmínkách méně závislá a poskytují natolik působivou a esteticky zajímavou scenérii, že leckdy jen stačí, aby vhodně svítilo sluníčko a pěkná fotka je na světě. Těch opravdu výjimečných míst s působivými prvky (meandr řeky, výrazná skála, hora, osamělý košatý strom…) není mnoho a často jsou dobře známá a hojně navštěvovaná jak fotografy, tak turisty. Marná sláva – taková místa zkrátka fungují pro oči i fotoaparát a i když celkový dojem často kazí zástupy lidí na ně mířících, nic to nemění na tom, že jde o místa s jedinečnými scenériemi, které nevidíte na každém kroku. Nevýhodou je onen horší dojem, kdy jste na takových místech málokdy sami a nezažíváte zrovna ten pocit usebrání kdesi v divočině. Někdy může být i problém se na dané místo vůbec vejít s dalšími fotografy a v neposlední řadě vyfotíte pohled, který vyfotilo a vyfotí mraky dalších fotografů.

Variantou, jak se vyhnout stále stejným pohledům a přitom zachytit onu působivou a jedinečnou scenérii, je využití ultra-širokoúhlého objektivu a důsledná práce s popředím. S širokými ohnisky může stačit změna pozice jen o několik centimetrů, a hned se scéna změní. Někdy pomůže také fotit na výšku místo na šířku, zkusit pracovat s orámováním pohledu větvemi apod. Pokud chcete mít nějaký záběr, který není tak úplně okoukaný, dejte si také pozor na to, abyste nebyli příliš ovlivněni fotkami jiných fotografů. To znamená určitě na místě nekoukat na mobil a nesnažit se najít přesně to místo, odkud byla ta která fotka focena. Sám často chodím na více méně osvědčená místa, kdy mě na ně třeba zavede fotka někoho jiného, ale zpravidla ji nemám úplně v paměti a hledám si na lokaci nějaký vlastní záběr – někdy je nicméně pohled natolik daný, že skončíme všichni prakticky u toho stejného.

První návštěva vs. známé místo

Ať je důvod vašeho výletu jakýkoli, předpokládám, že vám jde vždy i o fotografování. V tom případě je důležité mít alespoň hrubý cíl cesty. Stává se, že si fotograf žádné konkrétní místo nestanoví, či jich vybral naopak hned několik. Výsledkem bývá bezcílné bloumání po kraji při marném hledání něčeho fotograficky zajímavého. V tom druhém případě ona vytipovaná místa zas mohou znamenat jen krátkou přestávku mezi přesuny, aby to fotograf do západu slunce vůbec všechno stihnul. Pochopitelně z toho zpravidla nikdy žádné extra fotky nevzniknou a moc si takový výlet ani neužijete.

Pokud se vám něco takového stává, můžete si zkusit osvojit pravidlo, kterého je dobré se držet v případě, že chcete objevit nějaké nové místo, a při tom si odvézt i pěkné fotky: vyberte si jedno místo, které vám přijde zajímavé a chcete jej prozkoumat a ideálně také nafotit v zajímavých podmínkách (typicky “zlatá hodinka”). Zároveň je ale dobré mít poblíž nějakou pojistku. Blízké místo, kde jste ideálně již byli či alespoň z fotek jiných autorů víte, že se tam dají pořídit opravdu pěkné snímky. Pokud při procházení první zvolené lokace nenajdete nic fotogenického, můžete se přesunout právě na ono druhé místo a zvýšit šance, že se nebudete vracet s prázdnou.

Co je podstatné – tento postup platí pouze pro odpolední fotografování, s přesahem k západu slunce. Pokud jde o úsvit, je situace zcela jiná. Při úsvitu opravdu není čas na nějaký průzkum okolí. Zaprvé už tak musíme vstávat nekřesťansky brzy, zadruhé musíte být často na místě ještě za tmy nebo rozbřesku, takže sotva něco uvidíte. V těchto případech je na místě postup obrátit – nejdříve vyrazit fotit na místo, které znáte a kde je slušná šance na dobré fotky, a po uplynutí zlaté hodinky se vydat na další vytipovanou lokalitu a prozkoumat ji. Znamená to také být na místě včas – alespoň 30-60min před úsvitem. Hledat až za rozbřesku vhodnou pozici se opravdu nevyplácí a zpravidla byste se vraceli zklamaní z výsledku, nebo by fotky jednoduše nevypadaly tak dobře, jak by mohly.

Vzdálenost

Ne vždy to musí být zásadní faktor, pokud ale plánujete pouze jednodenní výlet, vyplatí se nejen mít jeden jasně daný (fotografický) cíl, ale také uvažovat nad tím, kolik času vlastně na místě budete mít na průzkum a připravení dobré kompozice. To souvisí jednak s časem, kdy se chystáte vyrazit, ale pochopitelně také se vzdáleností od vás k danému místu. Zejména to platí právě pro populární úsvity a západy. Ideální podmínky trvají jen vcelku malou chvíli, a pokud vyrazíte příliš pozdě, můžete přijít o to nejlepší.

U úsvitu to znamená, že budete muset vstávat opravdu hodně časně ráno. Pokud před sebou máte 2h jízdy, 30min chůze na místo a následně 30min čekání na první paprsky, můžete v létě vstávat klidně ve 2h ráno, ne-li dříve. Ve druhém případě, když vás cestou z práce napadne ještě někam vyrazit a stihnout západ, je nutné brát opět v potaz onu „zlatou hodinku“, kdy je před samotným západem už vhodné být na místě a v duchu “slow photography” si najít vhodnou kompozici a  pozorovat, jak se mění povaha světla a co to dělá s krajinou.  Jako pomocník při stanovování lokalit a zvážení časových možností může posloužit Google Maps, Mapy.cz, SunCalc.org apod.

Co fotit vs. odkud fotit

Jsou to dvě možnosti, jak vybírat lokalitu pro fotografování, které souvisí s výše popsanými postupy. Záleží, zda chcete v kompozici mít jasný hlavní motiv, např. hrad, zvlněné pole, alej apod., nebo jestli jste třeba v horském prostředí, nabízejícím krásné pohledy do kraje. V prvním případě máte pevný bod, na který se zaměříte. Zbývá pak najít v jeho okolí to správné místo, odkud je hlavní motiv dobře vidět, v daný čas ideálně nasvícen a obohacen třeba ještě zajímavým popředím, případně pozadím. To je nakonec to nejtěžší a pro dobrou fotku člověk občas leze na těžko přístupná místa. Výsledkem ale pak může být snímek, který jen tak někdo nemá.

Druhým způsobem může být situace, kdy se nacházíte v krásném kraji, typicky hornatém či kopcovitém, kde máte výhledy široko i daleko do kraje. V tom případě ale pozor, abyste se nenechali těmi oku lahodícími výhledy příliš zlákat. Co je hezké pro oko, nemusí být ještě hezké pro fotku. Na té již přece jen záleží na kompozici, kterou u dobrých fotografií nikdy netvoří jen samotný výhled. Sami na místě extra kompozici nepotřebujete, abyste byli okouzleni; doma při kontrole pořízených záběrů ale možná budete litovat, či se vám dostane kritiky po případné prezentaci fotografií, kde není nic jiného než výhled do kraje, byť je sebeširší a sebevzdálenější.

Přesto může být perfektní kulisou, je však dobré najít v okolí pro změnu zajímavý motiv do popředí. Nemusí to být zas tak těžké – lze využít přírodní prvky, jako osamocený strom, padlý kmen, skálu či pestré květiny. Stejně tak může záběr oživit třeba hrad, kostel, stará chatrč, cesta, pasoucí se zvířata apod. Zde tedy již nehledáte odkud fotit, ale co do záběru ještě dostat, aby nebyl prázdný a měl ústřední motiv. Nemusí být ale vždy nutné mít v záběru popředí, i bez něj můžete docílit kvalitní fotografie, jíž bude tvořit zejména pohled do vzdálenějších oblastí scenérie. V takovém případě se pracuje zejména s vrstvením krajiny a je tedy vhodné být v krajině, která v sobě ono vrstvení má a na místě, odkud vynikne, tedy na vyvýšeném místě, které příliš nepřevyšuje okolní terén a zároveň umožňuje vidět za blízké kopce.

Není to žádná věda a pro leckoho jde o naprostou samozřejmost. Z vlastní zkušenosti ale vím, jak často se zejména začínající fotografové snaží nafotit parádní fotky, jaké občas vídají u svých zkušenějších kolegů, ale přitom vůbec nemají promyšleno kde, kdy a jak toho dosáhnout. Nebojte se, také jsem si touto fází prošel:-). Třeba vám tedy tento článek pomůže usměrnit vaše snažení k lepším výsledkům. V příštím článku se více rozepíši o neméně důležitém výběru vhodného období a času.

-MS