Měsíce i roční období míjejí a doprovázejí jej na jeho cestě. Přestože přebýval také ve vesnicích a podhradích, kde si vydělával na opatření zásob a výstroje, vždy se zas vydal na cestu. Již ale není na útěku; již se nesnaží skrýt před pronásledovateli; již nebojuje o přežití. Jeho putování divočinou se stalo volbou. Splývá s ní a stává se součástí přírody, stejně jako je ona součástí jeho samotného. Opustil teplo selských příbytků a vydává se hluboko do podzimem zbarvených lesů. Chlad blížící se zimy se však nese vlhkým vzduchem a čeká jej příprava, kterou není radno podcenit. Divočina je krásná, ale kdo je lehkovážný, snadno může poznat i její nemilosrdnou stránku.

Speciální poděkování Milanovi Strachotovi za spolupráci na vzniku fotky.