Než se dostanu k aktuálnějším fotkám, rád bych se vrátil k vybraným starším snímkům, které vznikly za nějakým způsobem zajímavých okolností, nebo si jich zkrátka z různých důvodů vážím. Mezi ně rozhodně patří fotka Les maluje.

Tehdy jsem byl na volné noze a neměl zrovna moc do čeho píchnout. Abych neseděl doma a trochu se dostal do pracovnějšího naladění, vyrazil jsem s notebookem do lesů okolo Roudnice nad Labem, kde to mám rád a není to daleko. Foťák jsem vzal samozřejmě také.

Lesy, město i všechno okolo zahalovala hustá mlha, a tak nešlo neudělat si pauzu a nevyjít si zkusit alespoň něco vyfotit a nasát atmosféru. Ty stromy mě tam zaujaly, působily opravdu majestátně a i v hustém lese vyčnívaly mezi ostatními. Vrátil jsem se ale jen s vcelku pěknými, nicméně obyčejnými „cvaky“, které mi nestály za další zabývání se jimi.

Jednou za čas (většinou v zimě) ale projíždím staré fotky a hledám případné zapomenuté klenoty. Většinou marně. I v tomhle případě jsem fotku – byla původně na výšku – viděl hned několikrát s různými intervaly, ale pořád jsem nevěděl, jak by mohla fungovat.

Až pak po x-tém pohledu jsem to najednou uviděl. V hlavě mi bleskl obraz a já přesně věděl, jak má fotka vypadat a co s ní mám udělat. Musím říct, že se mi samotnému hodně líbí, protože je úplně jiná, než jaké běžně fotím. A také proto, že mi tak dlouho ležela v počítači a čekala na objevení. Tímto chci říct, že má něco do sebe uchovávat RAWy a občas se k fotkám vracet. Mám víc takových, ale o těch zase příště.