Tak konečně. Jakožto produktový specialista Olympus jsem se na něj dlouho těšil a jen doufal, že stihne dorazit před prodlouženým víkendem na konci října. Stihl. Nový foťák a vlajková loď Olympusu, OM-D E-M1 Mark II. Hodně se o něm mluvilo a já sám jsem byl hodně zvědavý, s čím vlastně přijde. Perfektně to vyšlo na fotografické soustředění ve Slovinsku, které jsme plánovali s kamarádem, rovněž fotografem. Takže jsem spojil příjemné s užitečným a vzal jeden z prvních kusů v ČR na výlet, podrobit jej ostrému testu.
Slovinsko jsem si zamiloval už letos v létě, kdy jsem tam byl poprvé na dovolené. Nádherná země, kde na vcelku malém prostoru najdete vysoké hory a z nich vytékající průzračné potoky a říčky, vodopády, malebné vesničky s kostely na každém druhém vrchu, vinicemi, olivovými háji a malým, ale krásným středomořským pobřežím s četnými stopami po historické přítomnosti Benátčanů.
S naším omezeným časem (necelé 3 dny) nezbývalo moc místa pro dlouhé túry a pečlivější prozkoumávání, stihli jsme ale navštívit několik parádních míst, z nichž v plánu byly jen některé z nich – jezero Bled a výhled na kostel Sv. Tomáše, národní park Triglav v Julských Alpách a údolí řeky Soči. Rychlým průzkumem nebo úplnou náhodou jsme našli také nádherné horské údolí se vsí Dražgoše a vodopády Peričnik a Šum.
Krom nového foťáku jsem vzal na otestování také klips Capture od Peak Design. Už nějakou dobu řeším, jak si focení a pohyb v přírodě zpříjemnit, abych se mohl soustředit na focení i samotné vnímání okolní krásy. Když máte těžký batoh, k tomu se vám na krku houpe těžký foťák a je vám kvůli nevhodnému oblečení střídavě zima a upocené horko, není to úplně ideální situace pro tvoření čehokoli.
U mě to začalo přechodem na bezzrcadlovku Olympus, následně výměnou klasického popruhu za Joby Pro Sling Strap a nakonec nedávno přechod na minimalistický Joby Wrist strap. Foťák pak nosím jednoduše v ruce, protože většinou jí k ničemu jinému nepotřebuju, jsem stále v pohotovosti fotit a raději nesu tu (byť oproti zrcadlovce jednoznačně menší) váhu v ruce, než na krku nebo zádech. Teď mi k tomu přibyl onen klips, díky němuž můžu v případě potřeby foťák hned zacvaknout do něj a začít třeba šplhat na skálu, když si to situace vyžádá.
Samotná E-M1 Mark II je jednoduše skvělá. Sofistikovaněji to popisuji na Olympusím blogu, ale aspoň stručněji to zmíním i tady.
Především si užívám focení s funkcí Hi-Res shot, kdy z foťáku dokážu dostat fotky s kvalitou srovnatelnout s prakticky jakoukoli full frame zrcadlovkou. Nekecám. Rozlišení 80 Mpx vykreslí ve spojení s kvalitním PRO objektivem neskutečné detaily a navíc podá věrnější barvy a méně šumu. Jde to díky stabilizátoru na čipu, který Olympus dokáže využít i k posuvu snímače pro získání takového výstupu. Když si dáte vedle sebe klasickou (v tomto případě 20 Mpx) fotku a tohle, spadne vám čelist.
Navíc jak se ukázalo, nový automatický kompenzační filtr dokáže zakrýt i pohyb ve scéně, který by jinak byl rozfragmentovaný. U vody to pak funguje úplně nejlépe, protože ji to ještě víc rozmaže a celkový dojem je jako bych fotil delším časem, bez potřeby ND filtru.
Na Hi-Res shot (multishot) je potřeba stativ, ale když se s ním během dne nechcete tahat, můžete pro změnu využít v tuhle chvíli nejvýkonnější stabilizátor (5 os, 5,5 EV) na světě. Když se o něco opřete, není problém dát i 2-3 vteřiny z ruky. Pořád nekecám.
U vodopádu Peričnik jsem taky mohl prověřit vodotěsnost foťáku. Přiložené video mluví samo za sebe – foťák pod pořádnou sprchou, ale tahle zkouška byla až trapně jednoduchá. Zvládl by určitě i ponoření do vody, jen mi pud sebezáchovy bránil to na vlastní triko zkoušet.
Co dodat, Slovinsko i E-M1 Mark II mě uchvátily a do obou jsem se bez nadsázky zamiloval. Slovinsko doporučuju jako perfektní destinaci pro focení, ale i jen pro běžnou dovolenou – krásná panenská příroda s neuvěřitelnou rozmanitostí na malé ploše, velmi milí lidi, dobrý silnice a celkově to tam člověka úplně uhrane. A foťák? Ten má dost podobný efekt.
